Rozhovor s vítězem JuniorErbu 2017

Tomáš Jareš udělal web své škole a vyhrál hlavní cenu soutěže JuniorErb 2017

Kdy ses poprvé setkal s počítačem?

Úplně poprvé asi kolem tří, pěti let, ale to si už vůbec nepamatuji. Takže moje větší setkání s počítačem bylo ve 2. třídě, kdy jsem začal chodit na kroužek informatiky. A ještě ten rok, v prosinci 2012, jsem od táty dostal první počítač. Byl to netbook, který v té době ještě hodně letěl.

Jak ses dostal k programování a tvorbě webových stránek?

Díky vlastnímu počítači jsem postupně začal objevovat, jak fungují počítače a hlavně internet. A protože jako malý jsem si doma hrál „na obchod“, tak jsem si na internetu založil zadarmo přes takový one-click systém svůj vlastní e-shop. V deseti letech. Moc dlouho to nevydrželo a zanedlouho mi ho zablokovali. Tak jsem se domluvil s rodiči a zaplatili mi vlastní doménu a hosting. Pak mi přišly přístupové údaje, nějaké FTP a databáze MySQL. Já vůbec nevěděl, o co jde. Vždyť předtím jsem si to všechno jenom „naklikal“. Hodně mi pomohl můj strejda, uměl programovat a doporučil mi nějaké programy, návody na internetu i knížky o tvorbě webů. A potom už to šlo samo.

Podle čeho se učíš programovat?

Nejvíce zkušeností s vývojem webu podle mě člověk získá při práci na reálných projektech, nejlépe v týmu lidí. Každý umí něco, dohromady si můžeme pomoci, naučit se to navzájem. Jinak pokud nevím, jak něco udělat, a pokud to nespěchá, snažím se to vymyslet sám. Je totiž vždycky pěkné si říct: „Jo, celé to odpoledne strávené vymýšlením primitivní funkcionality za to opravdu stálo“. To není ironie – mám pak vždy radost. A jestliže to spěchá, prostě použiji Google nebo nějaké diskuse. Mezi mou oblíbenou patří třeba Stackoverflow.

Co byl tvůj první web?

Bylo by vhodné říct, že nebyl vůbec můj. Byly to sice mé osobní stránky, ale jejich kód byl tvořen zkopírovaným kódem z internetu. Bylo mi 10 let, a tak mi to bylo nějak jedno. Každopádně můj první web vytvořený od A do Z byl pro tělovýchovnou jednotu hned kolem roku 2012. Dodnes ho mám uložený, ale naštěstí ho vystřídal web novější. Tehdy neměl žádnou grafiku, příšerné rozložení prvků, menu nad obsahem a nadpisy. Prostě hrůza. Ale v té době jsem na sebe byl pyšný. Na první web se nikdy nezapomíná.

Kolik hodin denně strávíš u počítače?

Ani to raději nechtějte vědět! Mám neustále něco na práci. Odpoledne, večer, o víkendu i ráno a dopoledne.

Zahraješ si i nějaké hry?

Hry zásadně nehraji, zatím v tom nevidím žádný smysl. Místo toho se raději podívám na zajímavá videa na YouTube, nebo si přečtu články o programování či podnikání.

Za své práce jsi už získal řadu ocenění. Kterého si ceníš nejvíc?

Nyní určitě vítězství v JuniorErbu 2017. Pak třeba 1. místo v celorepublikové soutěži Junior Internet, kam jsem se přihlásil s Generátorem křížovek či 2. místo o rok dříve ve stejné soutěži s projektem MůjSkript.cz. Velkým oceněním byla také nominace do projektu „Dělám víc, než musím 2016“, kam mne přihlásila paní ředitelka z naší školy.

Věnuješ se i nějakému sportu, máš své koníčky?

Dlouho jsem plaval v Podolí a hrál beachvolejbal. Také mám psa, i to se dá počítat mezi koníčky.

Máš už vyhlédnutou nějakou střední, případně i vysokou školu?

Jelikož jsem uspěl ve zmíněné soutěži Junior Internet, která se konala na FIT ČVUT, tak myslím, že vysokou školu mám už určitě vybranou.

Jakému oboru by ses chtěl věnovat po studiu?

Něčemu, co je spojené s počítači. Baví mě programování, ale moc si neumím představit, že bych to dělal každý den další desítky let. Budoucnost jsou chytré domácnosti, tak možná nějaká kybernetika a zabezpečení IT systémů. Anebo to třeba bude úplně něco jiného, co bych vůbec nečekal.

Zdroj: Naš Region Praha č. 4/2017, str. 22

Renata Říhová